[ Knižní tip Pascal Blum ] Nudný Jonas se jednoho rána probudí ve Vídni a je sám. Žádný jiný člověk již není na světě. Ani sousedé, ani ostatní lidé z města, ani jeho přítelkyně Marie. Jen jedna osoba mu dělá společnost, zatímco se z něj pomalu stává šílenec: čtenář. Pozoruje Jonase, jak přestavuje byty, ukradeným autem jezdí po sousedních státech, aby se z něj nakonec stal blázen, který filmuje sám sebe ve spaní. Není nikterak uklidňující, že tato stvůra s prázdnýma očima na obrazovce má být on sám. Čtenáři také nijak nepomůže, že si Jonas v ty nejnevhodnější momenty schrupne, je náměsíčný a začne se velmi záhy bát vlastních snů. Na závěr učiní to, co by učinil asi každý rozumný člověk v liduprázdném světě. Jonas se ale přitom nevzdává naděje, že je možná láska.  Glavinicův abnormální horor se zabývá možností takové reality, že na světě zůstane pouze jediný člověk. Existují vůbec jiná místa, jiné časy, jiné pohyby, když je nikdo nevidí? Brzy Jonas rozmístí po celém Rakousku kamery, které mu mají dodat jistotu, že vedle něj existuje i něco jiného: okamžiky zachycené moderní technikou. Ale to, co na záběrech vidí, ho z míry vyvede ještě víc.  Rakouský spisovatel Thomas Glavinic napsal humorné knihy, mezi nimi např. komedii o literárním světě „Das bin doch ich“ / To jsem přece já (2007) a coming-of-age román „Wie man leben soll“ / Jak žít svůj život (2004). Jeho telegrafický sloh, který vypiloval k dokonalosti v detektivce „Der Kameramörder“ / Kamerový vrah (2001), z něj ovšem neučinil velkého stylistu. „Die Arbeit der Nacht“ je napsána stroze a Glavinic ve svém jazyce, který zní jako návod k obsluze, občas šlápne vedle. Třeba když Jonasův duch „není k dispozici“. Ale to nevadí, neboť „Die Arbeit der Nacht“ je, pokud na to přistoupíme, velmi napínavý postapokalyptický román, který využívá vymřelý svět jakožto motiv science-fiction, ačkoli sám science-fiction není. A skutečně. Jonasovi se nepřihodí (skoro) nic nevysvětlitelného nebo nadpřirozeného. Tímto splňuje Glavinic požadavek Dietmara Datha na drastické umění: naprostou přesnost. Proč je Jonas na světě úplně sám, nechává autor otevřené. Tato otázka se ale během čtení vytratí, protože čtenář knize během krátké chvíle zcela propadne a s rostoucím napětím sleduje příběh, který je ke konci tak silný, že má pocit, jako by ho sám fyzicky prožíval.

[ Nejoblíbenější citát ] „Za minutu čtyři vyšplhal na střechu auta. Pozoroval vteřinovou ručičku na svých hodinkách. Přesně ve čtyři rozpažil ruce. Teď.“

[ Informace ] Glavinic, Thomas: Die Arbeit der Nacht. (original language: Deutsch) Hanser, München, 2007 . ISBN: 978-3-446-20762-2.