[ Knižní tip marino marinelli ] Tímto románem se Jáchym Topol vrátil volným obloukem od předchozí Noční práce (motiv sourozenců a dětského vypravěče) ke své románové prvotině Sestra (celkový rozmach, témata smečky, magie atd.) Příběh s přehlednou strukturou vypráví chlapec Ilja, sirotek, pamatující se jen matně na své rodiče. Vyrůstá se svým postiženým mladším bratrem v Domově vedeném nejdříve řádovými sestrami a po únorovém převratu vojáky v čele s velitelem Vyžlatou, následkem čehož se jejich výchova přesune od náboženské k vojenské, ovšem utrpení chovanců zůstává. Situace bezprizorních dětí podrobených tvrdému, nevybíravému a nespravedlivému režimu může evokovat situaci všech tehdejších občanů.
V druhé části knihy se ocitáme v srpnu 1968, kdy se Československý lid, vzpomenuvši si na svou starou bohyni Čechii, rozhodne bojovat proti okupantům. "Hrdinný státník Saša Dubček z podzemí Pražského hradu vyhlásil celostátní československou mobilizaci a horské oddíly slovenských karpatských orlů společně s lesními oddíly lvů české kotliny tiskly okupantské armády v kleštích. ... Povstala Morava a Slezsko. V Brně a Ostravě docházelo k prudkým pouličním bojům. Centrem brněnských povstalců se stal Petrov, který se proměnil v obrněnou baštu." Obrana spojí celý dvounárod včetně chlapců z Domova a chlapců ze Siřemi, kteří až dosud byli zavilými nepřáteli. Hlavní boje probíhají v nekonečných lesích okolo Siřemi, kde stojí Domov a kterou Ilja důkladně zná ze svého výcviku. Krajem se prohánějí armády Varšavské smlouvy včetně německé části socialistického cirkusu i čeští obránci a Ilja se střídavě připojuje k jednotlivým stranám.
Ovšem když, aby zabránily celosvětovému konfliktu, přispějou Sovětům na pomoc při odzbrojování Čechů a Slováků i mírové jednotky NATO, jsou hrdinní Čechoslováci poraženi. "Hovořil o Čechoslovácích, kteří v nerovném boji proti východním hordám umírali pro civilizovaný svět západní Evropy a čekali, že jim tento svět přijde na pomoc, čelili vpádu z ruských asijských stepí, jako jejich předkové čelili tatarským vpádům, a umírali s hrdou českou či slovenskou hlavou k nebi vztyčenou, neboť věřili, že zrada na kulturním člověku se opakovat nebude, že druhý Mnichov se opakovat nebude." V lese Kupečáku obklopujícím Siřem se ukrývají skupinky chystající se přežít další léta poroby. V jedné z nich, ukryté na hřbitově, se Ilja setká se starými známými ze Siřemi a dozví se tam o svém původu i své skutečné roli ve fantaskním příběhu.

[ Nejoblíbenější citát ]
   „Bude-li kdy zahubena Čechie, bude taky vyhlazenej pracovitej a pilnej národ český kotliny, to je ti doufám jasný chlapče. Ale Čechii bráněj jonáci. Nepřetržitě vítězili nad Tatařínama i Němčourama. Ostatní nepřátelé jim nestojej ani za řeč, ty utloukaj čepicema. ... Holky, povídal pan Cimbura, chtěj bejt jako Čechie a kluci jí chtěj mít, ale protože není po ruce, tak si lehaj na holky a maj s nima děti, a tak semeno Čechů nezahyne. ... Taky vykládal, jak Čechiini jonáci na Němčoury a Tataříny nastražili lesní pasti. Sekerama vyválenejma v hnisu černejch vajec vysekali do stromů obrazy Čechie. Některý bojovníci si Čechii sami vyřezali do kůže. Chránila je. A v lesním háji, kde je do stromu vytesaná tvář Čechie, nepřátelskej voják zešílel, odhodil výzbroj a stal se putovníkem. Šel a šel, nikde se nezastavil a umřel.“

[ Informace ] Topol, Jáchym : Kloktat dehet. (original language: česky) Torst, Praha, 2005 (2005). ISBN: 80-7215-255-6.