[ Knižní tip Incentives ] „Indigové děti“ byly kdysi považovány za esoterický příslib zdraví. Děti se zvláštními duchovními schopnostmi, které údajně zvěstují příchod vyšších bytostí na Zemi. Takovou utopii rozbíjí Setzův román Indigo napadrť. Přítomnost indigových dětí způsobuje nevolnost, bolesti hlavy, ztrátu orientace, dlouhodobě dokonce poruchy orgánů; Matky, které zprvu nic netuší, zvracejí, jakmile se nakloní nad kolébku.
Vypravěč Setzova románu psaného v Ich-formě se jmenuje Clemens Setz a svou praxi učitele matematiky začíná v internátě právě pro takové děti. Dochází k podezřelým událostem: Děti z internátu mizí, mezi řádky je řeč o nelidských experimentech, o mučení.
Vypravěč začne pátrat. Značná část knihy sestává z materiálu, který sesbírá. Pro čtenáře zůstávají tyto pasáže až bolestivou záhadou (tím spíš se vyplatí každá další četba). Druhou část příběhu nahlížíme z perspektivy Roberta Tätzela, bývalého indigového dítěte, které svůj syndrom odložilo – a nedokáže se s ním vypořádat. Aby se rozptýlil, vymýšlí „radioaktivní výrazy“ (špinavá šlapka, židovská svině, zvrhlý, černá huba), nebo traumatizuje sousedku.
Setz je virtuózem v rozostření morálního hodnocení. Je velkolepé, jak indigový syndrom zavede čtenáře samotného do bezvýchodné situace, protože celá společnost se nachází v etické šedé zóně. Výklad skutečnosti, že právě ti nejslabší se stávají břemenem, tu v žádném případě není jednoznačně humánní, ale ani jednoznačně nehumánní. Setz ve svém textu chytře uvádí velké množství hlasů.
A tak je „Indigo“ vedle ironické hry autora s maskami (pamatuj: nikdy se autora neptej na jeho oblíbený román) především děsivě věrohodným společenským románem. Vidíme verzi sebe sama, šálivě podobnou, a ovane nás hrůza.

Bernhard Oberreither, 7. listopadu 2012, zkrácené znění recenze přeložila Hana Linhartová
Originál recenze:: http://www.literaturhaus.at/index.php?id=9687

[ Informace ] Setz, Clemens: Indigo. (original language: Němčina) Suhrkamp, Frankfurt / Main, 2012 . ISBN: 978-3-518-42324-0.