Incentives - Neue Literatur aus Österreich

readme.cc eröffnet einen mehrsprachigen Zugang zur neuesten österreichischen Literatur. In Kooperation mit dem Literaturhaus in Wien bietet die Leseplattform Einblick in das aktuelle literarische Geschehen des Landes.

LiteraturjournalistInnen und WissenschaftlerInnen stellen aktuelle Neuerscheinungen vor, Leseproben vermitteln kurze Einblicke in die jeweiligen Texte, Kurzporträts der Autorinnen und Autoren ergänzen das Bild.

Das Informationsangebot steht derzeit in fünf Sprachen zur Verfügung: Deutsch, Englisch, Französisch, Tschechisch und Ungarisch.

Das Projekt will zur Internationalisierung österreichischer Literatur beitragen bzw. zur Übersetzung aktueller Texte anregen.

Durchführung: Dokumentationsstelle für neuere österreichische Literatur (Rezensionen, Autorenporträts) – Übersetzergemeinschaft (Übersetzungen) – readme.cc (Infrastruktur).

http://www.literaturhaus.at

[ Buchtipp von Incentives ] Celé tři roky odmítali čtenáři přijmout otevřený konec prózy „Gut gegen Nordwind“ (Dobré proti severnímu větru), a tak nyní dává Daniel Glattauer Leovi a Emmě druhou šanci.
Jen co se Leo vrátí do staré Evropy a obnoví si emailovou adresu, přivane mu severní vítr do virtuální schránky poštu od Emmi. Dialog pokračuje, zábavný a ironický jako předtím. Už na straně 32 se Leo a Emmi setkají osobně. Avšak zatímco čtenáři čekají s každou stránkou stále netrpělivěji na to, že se konečně „něco“ stane, přiková Glattauer Emmi und Lea zpátky, každého za jejich klávesnici a jejich zprávy se neúprosně míjejí. Nový začátek, který si Leo přivedl z Bostonu, je totiž stejně komplikovaný jako Emmino manželství. Nový začátek se jmenuje Pamela, k snídani pije „starobostonskou kávu s mlékem se spoustou vody, mléka a cukru, ale bez kávy“ a během vzácných přestávek v sexu si fénuje plavé vlasy splývající až po kolena.“
Danielu Glattauerovi se i v tomto díle daří udržet čtenáře v napětí až do konce, stejně jako v „Severním větru“. Chvíli touha už už vítězí nad rozumem, chvíli se obě hlavní postavy pevně drží svého namáhavě vybudovaného života. Tajemství Glattauerova úspěchu tkví v tom, že jeho hrdinové rozhodně nejsou nekomplikovaní a perfektní a často sami přesně nevědí, co chtějí. Emmina nesnášenlivost a Leova zdrženlivost sice pořádně brnkají čtenářům na nervy, stále však zůstávají milí a věrohodní. Forma románu v dopisech budí dojem autentičnosti a zároveň nechává velký prostor fantazii. A tak probouzí Glattauer nejen v adresátech emailů, nýbrž i v mnoha čtenářích, kteří je čtou zároveň s nimi, touhu po „sedmé vlně“. A proč zrovna sedmou vlnu?
Trestanec Henri Charrière prý z Ďábelského ostrova upřeně pozoroval moře a zjistil, „že každá sedmá vlna je vyšší než ostatní. Jednu takovou sedmou vlnu (…) nakonec využil, na voru z kokosové palmy ho odplavila na moře, což pro něj znamenalo záchranu.“
A jaký význam to má pro Emmi a Lea? Vůbec žádný, neboť Leo píše: „Moře je klidné, slunce mě oslňuje. Na nic nečekám.“ A Emmi mu odpovídá: „Žádné vlny nepotřebuju, ani šest prvních, a už vůbec ne tu sedmou.“ … anebo snad přece?

Christine Schranzová, březen 2009 - přeložila Hana Linhartová
originál recenze: http://www.literaturhaus.at/index.php?id=7325

[ Info ] Glattauer, Daniel: Alle sieben Wellen. (original language: Deutsch) Deuticke , Wien, 2009 . ISBN: 978-3-552-06093-7.