Incentives – la nouvelle littérature d’Autriche

readme.cc propose un accès en plusieurs langues à la littérature autrichienne la plus récente. Réalisée en collaboration avec la Maison de la littérature à Vienne, cette plateforme de lecture offre un aperçu de l’actualité littéraire du pays.

Des critiques littéraires – journalistes et/ou universitaires – présentent des ouvrages qui viennent de paraître, de courts extraits permettent de se faire une première idée, des notices biographiques complètent la présentation.

Pour l’instant, ces informations sont disponibles en cinq langues : allemand, anglais, français, tchèque et hongrois.

Le projet « Incentives » cherche à promouvoir l’internationalisation de la littérature autrichienne et la traduction de textes récents.

Réalisation : centre de documentation pour la nouvelle littérature autrichienne (comptes rendus, notices biographiques) – association des traducteurs (traductions) – readme.cc (infrastructure).

http://www.literaturhaus.at

[ Recommandation de Incentives ] Celé tři roky odmítali čtenáři přijmout otevřený konec prózy „Gut gegen Nordwind“ (Dobré proti severnímu větru), a tak nyní dává Daniel Glattauer Leovi a Emmě druhou šanci.
Jen co se Leo vrátí do staré Evropy a obnoví si emailovou adresu, přivane mu severní vítr do virtuální schránky poštu od Emmi. Dialog pokračuje, zábavný a ironický jako předtím. Už na straně 32 se Leo a Emmi setkají osobně. Avšak zatímco čtenáři čekají s každou stránkou stále netrpělivěji na to, že se konečně „něco“ stane, přiková Glattauer Emmi und Lea zpátky, každého za jejich klávesnici a jejich zprávy se neúprosně míjejí. Nový začátek, který si Leo přivedl z Bostonu, je totiž stejně komplikovaný jako Emmino manželství. Nový začátek se jmenuje Pamela, k snídani pije „starobostonskou kávu s mlékem se spoustou vody, mléka a cukru, ale bez kávy“ a během vzácných přestávek v sexu si fénuje plavé vlasy splývající až po kolena.“
Danielu Glattauerovi se i v tomto díle daří udržet čtenáře v napětí až do konce, stejně jako v „Severním větru“. Chvíli touha už už vítězí nad rozumem, chvíli se obě hlavní postavy pevně drží svého namáhavě vybudovaného života. Tajemství Glattauerova úspěchu tkví v tom, že jeho hrdinové rozhodně nejsou nekomplikovaní a perfektní a často sami přesně nevědí, co chtějí. Emmina nesnášenlivost a Leova zdrženlivost sice pořádně brnkají čtenářům na nervy, stále však zůstávají milí a věrohodní. Forma románu v dopisech budí dojem autentičnosti a zároveň nechává velký prostor fantazii. A tak probouzí Glattauer nejen v adresátech emailů, nýbrž i v mnoha čtenářích, kteří je čtou zároveň s nimi, touhu po „sedmé vlně“. A proč zrovna sedmou vlnu?
Trestanec Henri Charrière prý z Ďábelského ostrova upřeně pozoroval moře a zjistil, „že každá sedmá vlna je vyšší než ostatní. Jednu takovou sedmou vlnu (…) nakonec využil, na voru z kokosové palmy ho odplavila na moře, což pro něj znamenalo záchranu.“
A jaký význam to má pro Emmi a Lea? Vůbec žádný, neboť Leo píše: „Moře je klidné, slunce mě oslňuje. Na nic nečekám.“ A Emmi mu odpovídá: „Žádné vlny nepotřebuju, ani šest prvních, a už vůbec ne tu sedmou.“ … anebo snad přece?

Christine Schranzová, březen 2009 - přeložila Hana Linhartová
originál recenze: http://www.literaturhaus.at/index.php?id=7325

[ Info ] Glattauer, Daniel: Alle sieben Wellen. (original language: Deutsch) Deuticke , Wien, 2009 . ISBN: 978-3-552-06093-7.