Incentives – la nouvelle littérature d’Autriche

readme.cc propose un accès en plusieurs langues à la littérature autrichienne la plus récente. Réalisée en collaboration avec la Maison de la littérature à Vienne, cette plateforme de lecture offre un aperçu de l’actualité littéraire du pays.

Des critiques littéraires – journalistes et/ou universitaires – présentent des ouvrages qui viennent de paraître, de courts extraits permettent de se faire une première idée, des notices biographiques complètent la présentation.

Pour l’instant, ces informations sont disponibles en cinq langues : allemand, anglais, français, tchèque et hongrois.

Le projet « Incentives » cherche à promouvoir l’internationalisation de la littérature autrichienne et la traduction de textes récents.

Réalisation : centre de documentation pour la nouvelle littérature autrichienne (comptes rendus, notices biographiques) – association des traducteurs (traductions) – readme.cc (infrastructure).

http://www.literaturhaus.at

[ Recommandation de Incentives ]
Nekonečný myšlenkový proud
Xaver Bayer se pokouší vzepřít výstižnosti

Na bruselském letišti čeká na odlet muž. Jeden let sem, jeden let tam. Čas si samozřejmě krátí čekáním, koukáním a především myšlením. Ústředním motivem nové knihy mnohokrát oceněného, dosud mladého autora Xavera Bayera je uvažující Já jako subjekt. Semele přitom, jak se říká, páté přes deváté.

Čekání na letadlo v povídce „Wenn die Kinder Steine ins Wasser werfen” plyne jako nekonečný proud myšlenek o všem a o ničem: svět se tu jeví jako plod asociací. Děti, o nichž se zmiňuje název knihy, se přitom v myšlenkách protagonisty objeví až nakonec a přinesou obrat v myšlení hlavní postavy, které pak v duchu Bernhardova Mýcení zamíří opačným směrem. Bůh, bytí, vnímání, skutečnost, to všechno patří k tématům této nesmírně sevřené a lyrické povídky, na níž nás fascinuje i děsí hrdinova časová ukotvenost: vypravěč nestráví na bruselském letišti ani dvě hodiny a čtenáře děsí, co všechno si člověk za tak krátkou dobu může myslet, co všechno může sledovat a analyzovat, na co si vzpomene a jaké představy se mu honí hlavou. Děsivé je to potud, že si přece při každodenním styku v autobuse, v pekárně či v bance nemusíme či nemůžeme představovat, co si člověk vedle nás myslí. Jako čtenáři se nám z množství asociací, které Xaver Bayer připisuje svému hrdinovi, udělá až mdlo. Ale možná právě to je literární trik této povídky, literatura jako přetékající studnice přání uprostřed vpravdě hutné, ztvárňované skutečnosti.

Bayer přitom vypráví překotně, celou povídku přirozeně tvoří jedna jediná věta, přičemž gramatická pravidla tu nesmíme brát tak vážně. Ale kdo by to v duchu dělal? Povídka „Wenn die Kinder Steine ins Wasser werfen” představuje jazykově velmi zdařilý pokus dopátrat se sebe sama, za předpokladu, že každý člověk sám sebe má. Láska, Bůh, hledání smyslu představují skutečná témata, důležité zadání pro někoho, kdo čeká na letadlo. Xaver Bayer ho splnil.


Bernd Schuchter; zkrácené znění recenze přeložila Veronika Dudková.
Originál recenze: http://www.literaturhaus.at/index.php?id=8835

[ Info ] Bayer, Xaver: Wenn Kinder Steine ins Wasser werfen. Story. (original language: německý) Jung und Jung, Salzburg, 2011 . ISBN: 978-3-902497-87-1.