New Literature from Austria

Incentives - New Literature from Austria

readme.cc provides multilingual access to the latest Austrian literature. In collaboration with the Literaturhaus in Vienna the reading forum offers the latest insights about literature published in Austria.

Literary journalists and researchers introduce current new publications; reading samples allow for a closer look at the texts; short portraits of the authors complement the picture.

The range of information is currently available in five languages: German, English, French, Czech and Hungarian.

The Project "Incentives" targets at the internationalization of Austrian literature, respectively the translation of current texts.

Project realization: the Office of Documentation of Contemporary Austrian Literature (reviews, author’s portraits) – The Association of Translators (translations) – readme.cc (infrastructure).

http://www.literaturhaus.at

New Literature from Austria להדפיס המלצה זו

zwischen

Pfeifer, Judith Nika

הערכה

קנה/שאל ספר זה

הגדל את התמונה

[ המלצה מאת Incentives ] Příběhy o nerozhodnutém životě

První svazek prózy básnířky Judithy Niky Pfeiferové má nenáročný, ba téměř zdrženlivý titul: "mezi". Člověka napadá třeba "mezidobí", "mezihra", stav nejednoznačnosti a nerozhodnosti. A skutečně se zdá, že většinu z dvanácti textů spojuje jedno: osoby, o nichž Nika Pfeiferová vypráví (nebo přesněji: které líčí), existují jakoby v otevřeném prostoru, snad v jakési bezvýchodnosti, a nějak – lakonicky, rezignovaně, se šibeničním humorem nebo i s troškou naděje – se v něm zařídily. Dokonce ani smrt nemá tu moc propůjčit jejich bytí přesnější obrysy.

Třeba hned na začátku, v "Nečekané události", se na hřbitově zpětně odvíjí tragická událost až do chvíle, kdy ke smrtelnému úrazu provazochodce a jeho dcery ještě nedošlo a přerušené sny o budoucnosti dostávají novou šanci.

V "15 minutách" se při četbě setkáváme s Herbertem, který míří na hodinu jógy, protože se zamiloval do francouzské učitelky, a během dechového cvičení se náhle domnívá, že zemřel – ve chvíli, kdy ho dostihla traumatická vzpomínka na dopravní nehodu, při níž zahynuli jeho rodiče i sestra. Když strach ze smrti pomine, řekne Veronice, která si snad něčeho všimla, nebo taky ne, pouze "I am fine", a rozloučí se.

Nebo je tu mladá žena, která si v "Páru očí" přeje skoncovat se svým panenstvím, po návštěvě koncertu k sobě pozve „na jednu noc“ ženatého lesníka, a během sexu ve tmě se neustále obává – ale možná si to i přeje –, že si její spolubydlící, jejíž postel stojí ve stejném pokoji, něčeho všimne.

V krátké próze "Owen a já" narážíme na Ivana, který se vlastně jmenuje Owen a zkouší na vypravěčce v první osobě, jež chce vlastně psát, ale musí si vydělávat jako číšnice, svůj zaručeně fungující program zajišťující štěstí a blahobyt.

Výjimku tvoří "Srnka", která je zodpovědná za první světovou válku, ale i její příběh vypráví Nika Pfeiferová mistrovsky lehkým perem, soustředěně a lakonicky. Tak, že větu po větě, s rostoucím napětím, narůstá i volný prostor, v němž jako by se texty provázené tichým, inteligentním humorem začaly lehce vznášet; může to být volný prostor nejistého života, důležitých otázek po smyslu, lásce a smrti.

Zkrácená recenze Birgit Schwanerové, 22. říjen 2014, přeložil Radovan Charvát
Původní recenze: http://www.literaturhaus.at/index.php?id=10482