Incentives – Új osztrák irodalom

A readme.cc új, többnyelvű lehetőséget biztosít a legújabb osztrák irodalommal ismerkedni szándékozók számára. Az új portál – együttműködve a bécsi Literaturhaus-szal – betekintést nyújt az ország aktuális irodalmi eseményeibe.

Az új könyveket irodalmi újságírók és irodalomtudósok mutatják be, rövid szemelvények adnak ízelítőt a művekből, a szerzőket pedig rövid portrék ismertetik meg az olvasóval.

Jelenleg öt nyelven – németül, angolul, franciául, csehül és magyarul – készül az információs anyag.

Az Incentives hozzá kíván járulni az osztrák irodalom nemzetközi ismertségéhez, és ösztönözni szeretné az aktuális szövegek fordítását is.

Megvalósítás: Dokumentationsstelle für neuere österreichische Literatur (recenziók, szerzőportrék) – Übersetzergeimeinschaft (fordítások) – readme.cc (infrastruktúra).

http://www.literaturhaus.at

[ a könyvtippet írta Incentives ] Lázeňské městečko Fusch v Pinzgau, rok 1924. Protagonistou Kappacherova románu je spisovatel „H.“, který se ocitl ve zdravotní krizi a zároveň v krizi tvůrčí. „H.“, za nímž se skrývá spisovatel Hugo von Hofmannstahl (1874–1929) si uvědomuje, že neschopnost se soustředit a nedostatek sil mu neumožňují dokončit rozpracovaná díla. Dokáže už jen zaznamenávat nápady a upravovat napsané. Začíná pochybovat, zda jeho talent dostačuje jeho nárokům.

Tento Hofmannstahl je „uzavřený do sebe“, nenachází cestu ani do nové, poválečné doby, ani do své minulosti. V lázních Fusch se necítí v bezpečí, ani doma, ačkoliv zde často pobýval jako chlapec a mladý muž, sám i s rodiči. Naposledy zde byl v roce 1919. Pět let nato v lázních téměř nic nepoznává. Je to tedy etuda o pomíjivosti? Kniha o marnosti? Biografický román o spisovateli? Walter Kappacher nevytvořil psychologický portrét ve stylu Stefana Zweiga. Ústředním tématem románu je tragédie předčasného fyzického a tvůrčího úpadku autora, který se není schopen vpravit do nové doby: Všichni jsou moc hlasití, nezdvořilí, špatně oblečení a nepozorní a nové Rakousko je mnohem menší, než bývalo před válkou. Je to také zpráva o výčtu ztrát: ztrátě státu, ztrátě tvůrčí imaginace – vždyť mladý Hofmannsthal kdysi v lázních Fusch napsal velké a významné básně – a počínající osamělosti v důsledku ztráty přátel. Chybí už jen jediné: krok přes práh života. Rozhovory Hofmannstahla s fiktivní postavou mladého lékaře nejsou dialogy, nýbrž paralelně probíhající monology. Místo děje a zdejší příroda zrcadlí stav a životní situaci pana H. Postavily se nové budovy, domy jsou natěsnané jeden na druhý.

Obrazem krize je svah, na kterém ještě před pěti lety rostl les, dnes je vykácený a holý, „prudce stoupající lesní cesta na severní straně je obnažená“. Četné asociace a zřetězení myšlenkových pochodů dokládají Kappacherův jemný a zdrženlivý styl. Svého protagonistu při hledání sebe sama, toho, kým kdysi byl, nikdy nedehonestuje. Tichá, smutná, úžasně napsaná kniha.

Alexander Kluy, červenec 2009 – zkrácené znění, přeložila Jana Zoubková
Originál recenze: http://www.literaturhaus.at/index.php?id=7404

[ Kedvenc idézet ]

[ infó ] Kappacher, Walter: Der Fliegenpalast. (original language: Deutsch) Residenz Verlag, St. Pölten und Salzburg, 2009 . ISBN: 978.3-7017-1510-7.