Documentation of literary Documentary Fiction

Die Europäischen Literaturtage 2013 diskutierten den Bereich des dokumentarischen Romans. Das dazu eröffnete Archiv versammelt Buchempfehlungen von readme.cc Usern. Besprechungen, die unter dem Stichwort "Roman" abgespeichert werden, erweitern das Archiv

[ Consiglio per un libro di Incentives ]
Maja Haderlapová, nositelka Ceny Ingeborg Bachmannové za rok 2011, se románem „Engel des Vergessens“ (Anděl zapomnění) navrátila do své korutanské vlasti, přesněji do slovinské vesnice Lepena. Babička a otec jsou hrdiny příběhu, pojednávajícího o jejím dětství, rodině i partyzánech, který vypráví sama autorka v postavě dospívající dívky, obdařené bystrýma očima a jasným rozumem, jejíž city jsou ovšem podrobovány těžké zkoušce při postupném odhalování rodinné historie, jež je historií osudů korutanských Slovinců v období nacismu. Ne nadarmo se dívka po účasti na jednom honu završené válečnými historkami a hojnou konzumací alkoholu, kam ji vzal otec, obává, že se v ní uhnízdila smrt „jako malý černý knoflíček“ (S. 91). To je závažná věta z úst stěží desetileté dívky, která však zcela vědomě vytyčuje počátek jistého vývoje poznamenaného úděsem a smrtí.
Vypravěččina babička byla v koncentračním táboře Ravensbrück, kdežto dědeček a později i jeho synové v lese u partyzánů – její otec Zdravko, kterého v necelých dvanácti letech mučila policie, se podobně jako většina mužů z okolí skrýval v lesích. Nespočet sousedů i příbuzných tu zemřelo v boji proti německým vojákům, jiní byli zastřeleni na svých statcích nebo zmizeli ve vězení.
To jsou však „pouze“ rodinné vrcholky románové struktury, která zasahuje hluboko do novějších korutanských dějin a obeznamuje čtenáře s kořeny konfliktu, v němž to „dosud bouří“ i dnes, 66 let po válce. Nedávná diskuse v rakouském parlamentu o dvojjazyčném označování obcí v Korutanech aktuálnost románu Maji Haderlapové nesporně ještě zdůraznila. Podobně jako drama Petera Handkeho „Immer noch Sturm“, uvedené v rámci salcburského festivalu, jímž se korutanský autor literárně rovněž vrací zpátky „do své vsi“ a propojuje svůj vlastní, částečně reálný, částečně fiktivní rodinný příběh s osvobozeneckým bojem korutanských Slovinců.
Román Maji Haderlapové vykreslujíí historii její rodiny i vlasti však každopádně není knihou pouze politickou, ale zároveň i knihou se silným smyslovým nábojem. Výraznými poetickými obrazy načrtává autorka své dětství v kulisách tradiční slovinské vesnické kultury, pominout nelze ani četné popisy lesa, od hájku za domem přes otcovo dřevorubectví až po lovecké rituály a hluboké hvozdy, které se už staly součástí mýtu.
Balancování na tenkém laně, kdy se z privátních záležitostí stává politikum a obé zároveň tvoří literární dílo, se přitom ve všech ohledech zdařilo, byť zdánlivě naivní dětská perspektiva může fungovat pouze v prvních kapitolách románu. S přibývajícím věkem vypravěčky musí v textu nalézt své místo i reflexe, politické exkurzy, sny a rovněž tři časové roviny.
Přesvědčivý a krajně působivý je román tam, kde se autorka příliš nevzdaluje od popisovaných osob a jejich zážitků a vypráví prostě – zkušená lyrička zde dokáže vykouzlit koberec tónů, který unáší čtenáře hustým pletivem příběhů.

Sabine Schuster, říjen 2011, zkrácené znění recenze přeložila Michaela Jacobsenová
Originál recenze: http://www.literaturhaus.at/index.php?id=9108

[ Informazioni sul libro ] Haderlap, Maja: Engel des Vergessens. (original language: Deutsch) Wallstein Verlag, Göttingen, 2011 . ISBN: 978-3-8353-0953-1.