[ Knižní tip Incentives ] „Vlakem do Mijadžimaguči, dobrou hodinku na trase Sanjó, v jednom z vagonů, které tu jezdí už pět nebo šest desetiletí.“ Jsme v Japonsku. Spolu s protagonistou, který je shodný, i když ne nějakým naivním způsobem, se svým autorem.
Leopold Federmair, narozený roku 1957 ve Welsu a už dlouhá léta působící jako vysokoškolský učitel němčiny v japonské Hirošimě, je velmi produktivní autor. V „Proměnách prince Gendžiho“ spojuje reflexi se sebereflexí. Jde o Japonsko a život, o literaturu, o „Gendži Monogatari“, česky o „Příběh prince Gendžiho“, o první japonský román napsaný dvorní dámou Murasaki Šikibu (někdy v rozmezí let 978–1014). Jde o lásku. A o objevování světa očima dítěte – malé vypravěčovy dcerky.
Neobvyklé na románě je jeho formální řešení. Je sestaven z mnoha kapitol, jež tvoří jednotlivé díly mozaiky. Pozadím událostí, podkladem pro srovnání je „Příběh prince Gendžiho“, erotický příběh šlechtice a dobyvatele žen, který se krátce před padesátkou odvrací od života. Stejně bravurně, jak v knize popisuje život světáka, zasazuje Federmair do literárního rámce svou vlastní dramaturgii plnou kontrastů. Neboť ve skutečnosti jde jen zdánlivě o nesourodou, otevřenou románovou kompozici.
V prvním plánu vypráví kniha o Japonsku a jeho současnosti, o jeho tradicích a zvycích, i o dojmech, četbě a výletech. Jsou to pronikavá pozorování a tiché reflexe.
V pozadí jde ovšem o touhy a vášně – o milostný příběh protagonisty a ženy jménem Murasaki – o literarizaci a zachování života v jazyce. Fikce se ovíjí kolem reality, mezikulturní i vnitřně psychologické. Svět je obkroužen, zachycován v nových slovech.

Zkrácená recenze Alexandera Kluye, listopad 2014, přeložil Radovan Charvát
Původní recenze:   http://www.literaturhaus.at/index.php?id=10492

[ Informace ] Federmair, Leopold: Wandlungen des Prinzen Genji. (original language: German) Otto Müller Verlag, Salzburg, 2014 . ISBN: 978-3-70131222-1.